Konějšivé signály u psů: Tichá řeč, kterou bychom měli znát

Psi s námi sice nemluví lidskou řečí, ale přesto s námi komunikují neustále. Jedním z nejdůležitějších způsobů jejich neverbální komunikace jsou tzv. konějšivé signály (anglicky calming signals), které používají k vyjádření nepohody, nejistoty nebo snahy vyhnout se konfliktu. Umět je rozpoznat znamená lépe chápat, co nám pes říká — a předejít zbytečnému stresu, nedorozuměním nebo problémům v chování.

Co jsou konějšivé signály?

Konějšivé signály jsou přirozené projevy psího chování, které mají uklidňující funkci. Psi je používají mezi sebou, ale i ve vztahu k lidem. Často si jich nevšimneme, nebo je mylně považujeme za "nevychovanost", "neposlušnost" nebo "znuděnost". Ve skutečnosti ale pes dává najevo, že je mu něco nepříjemné, že se necítí bezpečně, nebo se snaží zklidnit situaci.

Typické konějšivé signály

Některé signály jsou velmi jemné, jiné nápadnější. Často se objevují v kombinaci a v různých kontextech:

Signál - Možný význam
Zívání  - Neznamená nutně únavu – často jde o uvolnění napětí.
Olíznutí čumáku - Známka nervozity, pokus zklidnit sebe nebo druhé.
Odvrácení hlavy nebo pohledu - Snaha vyhnout se přímé konfrontaci, uklidnění.
Zpomalování pohybu, váhavá chůze - "Nechci působit hrozivě", zklidnění situace.
Lehnutí si na bok nebo záda - Ukázka podřízenosti, obranné chování, důvěra.
Zastavení se a odvrácení těla - Ukončení kontaktu, žádost o klid.
Mrkání, mhouření očí - Přátelský signál – "nejsem hrozba".

Kdy a proč psi tyto signály používají?

• Při setkání s jiným psem – pokud si nejsou jistí, že setkání bude přátelské.

• Když na ně někdo křičí nebo je trestá – snaží se situaci uklidnit.

• Při neznámých podnětech – nové prostředí, hlučné místo, cizí lidé.

• Při manipulaci – koupání, čištění uší, stříhání drápů.

• V tréninku – pokud cvičení probíhá pod tlakem nebo příliš rychle.

Co z toho plyne pro nás, lidi?

Hlavní poselství zní: Všímejte si jemných signálů. Pes nám neřekne slovy, že je mu něco nepříjemné, ale ukáže to. Pokud jeho řeč těla přehlížíme nebo ji vykládáme chybně, může to vést k nedorozumění, frustraci nebo dokonce k problémovému chování.

Jak reagovat?

•  Zpomalte: Pokud pes zívá, odvrací hlavu nebo se olizuje, udělejte krok zpět.

•  Změňte přístup: Místo trestu nabídněte pochopení. Možná dáváte psovi příliš mnoho podnětů najednou.

•  Dopřejte prostor: Nechte psa chvíli být, ať si vše zpracuje po svém.

• Respektujte hranice: Každý pes je jiný. Co jednomu nevadí, může být pro jiného stresující.

Proč je to důležité?

Porozumění konějšivým signálům zlepšuje náš vztah se psem. Pomáhá nám jednat ohleduplně, předcházet problémům a budovat důvěru. V konečném důsledku tak přispívá k pohodovějšímu soužití – pro psa i pro nás.